Letos 8. února zemřel prof. Erazim Kohák ve věku téměř 87 let. Jeho přínos pro českou kulturu byl nevšední. Představoval generaci, která ještě mohla sdílet plody masarykovského humanismu, ale zároveň už zasaženou bolestmi 21. století. Jeho rodiče mu dali do vínku dvojí znamenitou výbavu: věrné křesťanské vyznání a hluboké humanitní vzdělání. A také prakticou šikovnost. Ničemu z tohoto odkazu se nezpronevěřil. Sami rodiče byli za války postiženi nacistickým vězením a když po válce sledovali nebezpečný vývoj v české vlasti, měli pádný důvod k odchodu ze země.

Při úklidu kanceláře našel jsem náhodou kázání Erazima Koháka. Myslím, že mnohé klimenťáky potěší nejen jako vzpomínka, ale i jako výklad Božího Slova pro nás.