(též v příloze ve Wordu)
Introit Iz 50,5-7
Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. 6 Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním. 7 Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen, proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben.
Píseň 502
Modlitba (z knihy Vždyť se mnou jsi ty, str. 59)
Pane Bože,
přišli jsme, abychom slyšeli příběh, který známe.
Příběh o strachu, o osamělosti, o utrpení, o bolesti, o smrti. Není je snadné číst, není snadné mu naslouchat. Člověku se do toho moc nechce. Nechce se stát a zdáli hledět na soud i kříž.
I v životě se často vyhýbáme cestám, které k nim vedou. Raději jdeme po cestách širokých a pohodlných než po těch úzkých a strmých. Pane, prosíme, odpusť nám to a dej nám skrze svého svatého Ducha odvahu ke všemu, co dělá tobě radost, co je následování tebe, co chce být vskutku nablízku našim bližním.
Prosíme, spoj nás se všemi, kdo se dnes i v příštích dnech na celém světě scházejí ve tvém jménu, s těmi, kdo přicházejí ke tvému stolu a stejně jako my hledají u tebe odpuštění, smíření, pokoj a naději.
Prosíme, proměňuj naše neklidná srdce, aby v nich zavládl tvůj mír, abychom už nyní dokázali kráčet ve šlépějích Ježíše Krista a navzájem spolunést svá břemena, abychom se i v časech úzkosti a bídy stávali místem, kde vládne tvé milosrdenství a z něhož vychází tvé světlo. Amen
1. čtení Mt 27,33-54
Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená 'Lebka', 34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. 35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; 36 pak tam stáli a střežili ho. 37 Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů." 38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. 39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou 40 a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!" 41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: 42 :Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho! 43 Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: 'Jsem Boží Syn!'" 44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní. 45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. 46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?' 47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše." 48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. 49 Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!" 50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. 51 A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, 52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; 53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. 54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!"
Píseň 695
2. čtení 1K 1,18-25
18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. 19 Je psáno: 'Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.' 20 Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? 21 Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. 22 Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, 23 ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství, 24 ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. 25 Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.
Kázání
Kristův kříž, k němu nás na Velký pátek přivedly biblické texty. Kříž jako základ křesťanské víry a teologie, kříž - symbolem víry. Zastavíme se u něj na čtyřikrát. A chtěl bych k tomu symbolu kříže doplnit ještě další vysvětlující symbol.
PROBLEMATIZACE za křížem otazník
To první - nejprve je, myslím, potřeba říci, že kříž (a to co se dělo před jeho použitím a po něm) je velkým otazníkem nad náboženstvím a na vším tím, co se provozovalo a provozuje pod hlavičkou církve, církví, věr a vyznání. Ježíšova smrt je kritikou všeho církevního a náboženského života - tak jak ho také my představujeme. Protože my, sestry a bratři, představujeme zabydlenost církve ve světě, zatímco kříž ukazuje Kristovu vystrčenost - popravili ho za hradbami Jeruzaléma, vystrčili ho ven. Zatímco váš farář má byt a plat, tak Ježíš neměl nic, ani kde by hlavu složil. Zatímco my máme kříž v církevních symbolech, a na logu, na webovkách, na pečetích a razítkách našich církevních právnických osob, Kristus na kříži nemá společenské zázemí vůbec žádné. Nemá nikoho, kdo by se ho v té chvíli veřejně zastal. Zatímco my máme ve společenství sboru přátelské vztahy, vzájemnou pomoc a podporu, tak Ježíš na kříži nemá blízkost ani těch nejbližších - oni zdrhli. A když vidíme všelijak malované, vyrobené, naleštěné kříže, skoro bychom zapomněli, že je to popravčí nástroj - je to jako šibenice. Vzpomínka na příběh o popravě nevinného, kterého i jeho nejbližší opustili. Kvůli tomuhle jsme se tu sešli ? V naší evropské kultuře požitku a výkonu kříž překáží - ukazuje bolest a selhání. A to se nevidí rádo. To je pohoršující… Ano to jsem chtěl říci, kříž a za ním se objeví ještě Otazník. Je to symbol znepokojující, vůbec ne vítězný…… A je chybné kříž hned přikrašlovat, ačkoliv je s ním spojena spása. Kdo nemá nejprve dojem, že by měl od kříže utéci, ten ho nevzal ho dost vážně.
SOLIDARITA z kříže šipka
A to jsme u druhého zastavení. Ježíš se právě s těmi vystrčenými a Bohem opuštěnými potkával, povídal s nimi, jedl s nimi. A tak jako mnozí z nich skončil - vystrčený, trpící, nespravedlivě obviněný. Vedle kříže šipka, anebo v nějaké animaci se z břeven kříže stane šipka, anebo to vodorovné břevno se doplní šipkami na obě strany - no jděte - kříž nás postrkuje k solidarizaci s trpícími. Ježíš na kříží nás nutí změnit myšlení - směrem ke společenství se ztracenými. Tak jako Ježíš byl mezi chudými, nemocnými - a solidarizoval se s jejich údělem. Jak my se stavíme, k těm, co mají naloženo - táhnou svůj kříž ? Jak my - co se scházíme pod kříži - se setkáváme s těmi, co je společnost odsoudila, vystrčila ven za hradby, k těm, co si nesou svou vinu a hanbu; i k těm, co jsou nevinní, ale nemají jak to dokázat...... (obvykle Vánoce)
Na kříži volá Ježíš zástupně za všechny, co klesají pod svým křížem, nebo už klesli: "Bože můj bože můj proč jsi mne opustil". Ve vlastní opuštěnosti Bohem se stává Ježíš Bohem těm opuštěným. Však ve velké části světa je hlavním velikonočním svátkem velký pátek - svátek utrpení a smrti Ježíše Krista. Všichni chudí, trpící, zotročení intenzivně prožívají, že Ježíš Kristus je s nimi, když oni trpí v otroctví a v bídě.
Je znakem měšťácké církve, když žije jen ze vzkříšení, vítězně, s teologií slávy - teologia gloriae a když taková církev zapomíná na fakt, že ten vzkříšený, je zároveň ten ukřižovaný (Rada obrázky) , když zapomíná na kříž, a také když zapomíná na mučedníky.
A hranice kde jde o výslovně křesťanského mučedníka pro pravdu víry a mučedníka pro pravdu obecně, je velice tenká.
POLITIKA kříž a noviny
Třetí zastavení. Vzpomínka na utrpení a smrt Ježíše Krista je nebezpečná, má totiž také politický náboj. (Nakonec kdo se přihlásil ke znamení kříže - tedy k víře - v době před rokem 1989, o tom ví svoje). Kříž je velikým otazníkem nad církví, nad církví, která se chce včlenit do struktur společnosti. Kříž je zároveň kritikou společnosti vůbec.
Ale Ježíš byl ukřižován také jako povstalec: ve vhodnou chvíli to zástupy na Piláta zkusili po této linii: "Jestliže ho propustíš, jsi nepřítel císařův. Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři." Byl to také politický trest - on rušil Pax Romana, římský mír. Byl to také politický proces - odsoudili ho Římané. Modlit se k Ukřižovanému má tedy i politický smysl - evangelium je v tomto smyslu vysoce politické (tak jako každá modlitba „Přijď království tvé“ je protestem proti současným „královstvím“ a vládám, každé vyznání „Ježíš je Pán“ je protestem proti všem, co bych chtěli panovat - jak ze strany židů, tak ze strany Římanů - a v obou případech to ze strany mocných vychází tak, že Ježíš musí z kola ven. Nenapadá mě lepší symbol, jak doplnit kříž, než ten, který jsem tu už před časem zmiňoval - na razítku našeho partnerského sboru v Bielefeldu mají kříž a noviny.
REVOLUCE v POJETÍ BOHA kříž a plačící Boží oko
Zastavení čtvrté. Kříž je, sestry a bratři, také revolucí v chápání Boha. Na kříži máme hledat Božího syna, který je, zdá se, opuštěn od Boha - v paradoxu kříže je poznáván biblický Bůh.
Z hlediska židovského je uctívání ukřižovaného divné. Vždyť přece, kdo je požehnán, nemůže nesmyslně trpět, říká mudrosloví. Pohledem antického člověka, je uctívání ukřižovaného především neestetické.
Ježíšova smrt na kříži - nebyla náhodná. Byla výsledkem sporu o to, jaký je Bůh, jaká je Boží vůle. Ježíš byl ukřižován jako rouhač proti Bohu. Bezprostřední důvody: prý vyčištění chrámu, a že nedržel předpisy, že se stavěl nad Mojžíše, porušoval šabat. Zvěstoval odpuštění pro hříšníky a chudé (což odporuje představám o Mesiáši, který přijde pouze ke spravedlivým, zbožným, připraveným a natře to těm hříšným, cizím nespravedlivým atd.).
Revoluce v pojetí Boha v tom, že na kříži Ježíš umírá jako Bohem opuštěný.
Můžeme číst v antické literatuře o umírání jakoby až o svátku umírání - třeba u Sokrata - kde jde o odchod do lepšího. Zélóti ze věděli, že zemřou, ale s vědomím spravedlnosti před Bohem. Podobně snad dokonce
někteří křesťanští mučedníci. Ignatios Antiochejský píše, že se těší, že vydá svědectví.
Ježíš ale umírá jinak - s chvěním, jeho duše je zarmoucená až k smrti. A umírá se smrtelným výkřikem: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?"
Ježíš umřel s výrazem opuštěnosti od Boha. Ten, který byl v nejužším vztahu k Bohu - se cítí být od něj opuštěn. A to je peklo - vědět o blízkost Boha a umírat Bohem opuštěn.
Vidět Boha v Ukřižovaném - Bohem opuštěném rouhači a povstalci - to je revoluce v pojmu Boha.
Filosofické hovory o Bohu nás obvykle vedou k obrazu nejvyššího bytí, nepohnutelného, věčně trvajícího, Boha bez afektu, který nemá emoce.
Je takový náš Bůh? Apatický, bez zkušenosti ? Nikoli. Kdo nemůže brečet, nemůže ani milovat. A kdo miluje, musí aspoň někdy brečet.
Bůh má pathos - vychází ze sebe do světa, do svazku s lidem - jde mu o vztah. A právě k takovému Bohu, který není apatický, ale má pathos, smutek, zoufalství, lásku, radost, má smysl se modlit.
Evangelista Matouš uvádí, že ve chvíli, kdy Ježíš zemřel se roztrhla chrámová opona se v tu chvíli roztrhla. Jeden možný výklad je, že tak - po židovsku - Bůh Otec na znamení smutku roztrhl svůj šat. Bůh truchlí, když Ježíš umírá. Bůh, který není apatický, ale má smutek, zoufalství, lásku, radost, truchlí, když zlo vítězí. A symbol ? Vedle kříže bych připojil symbol, který je na jednom z obrazů Miroslava Rady v kostele na Vinohradech. Trojůhelník a v něm oko - Boží oko, tradiční symbol Boha. Ale to oko na tom obraze pláče.
Druhý směr výkladu vychází z toho, že opona oddělovala velesvatyni od zbytku chrámu a směl do ní jen jednou roce velekněz. Bylo to místo vyhrazené Bohu. A teď se všem otevřel vhled do velesvatyně. Nahlédnutí do božího domu - v tuto chvíli, kdy Ježíš umírá, jsme mohli z Boha zahlédnout nejvíce. Tak takový je. Miluje lidi, tak moc je miluje, že sám sebe učiní zranitelným a umírá na kříži. Ježíšova smrt je odhalením obsahu velesvatyně, tedy odhalení Boha. Právě v tu chvíli poznáváme, že je Bůh lidem nejblíž. A taky, jak je lidem nejblíž. Nepřichází jako ten, kdo vždycky zařídí šťastný happy end, ale jako ten, kdo se staví na stranu člověka, kdo za ním přichází do jeho temnot. A hodlá ho v těch temnotách doprovázet. Ani v té nejčernější tmě ho nenechá samotného. A proto je kříž, pod který jsme dnes přišli, při vší hrůze, symbolem naděje. Symbolem Božího sestoupení do nejzoufalejších rovin lidského života a boží věrnosti právě v nich. Amen
Přímluvná modlitba
Hospodine, mocný Bože,
děkujeme, že od tebe můžeme čerpat sílu k životu. Prosíme za všechny, kteří o tobě nevědí, pro které tvůj kříž nic neznamená. Prosíme i za ty, které tvé pozvání láká, ale nemají odvahu vykročit.
voláme k tobě: Pane smiluj se.
Pod tvým křížem stojíme, Pane Ježíši Kriste
a prosíme za všechny, kteří se obětují pro druhé, aby se jejich dílo vydařilo.
Prosíme za všechny, kteří i přes mnohou ztrátu myslí na dobro druhých
Voláme k tobě: Pane smiluj se.
Modlíme se za všechny lid, kteří trpí pod násilím,
za všechny kteří musí snášet teror, hlad, válku.
Dej, ať oběti nepropadají zoufalství a viníci ať se od zlé cesty odvrátí.
Voláme k tobě: Pane smiluj se
Prosíme tě za všechny, kteří mají život jako jeden velký kříž,
aby neztratili naději, nýbrž, aby při pohledu na tvůj kříž načerpali novou sílu
Voláme k tobě: Pane smiluj se.
Prosíme tě Pane,
ať v den tvé smrti dokážeme naše životy vystavit síle tvé lásky, přijmout ji a dávat dál
Neboť tvoje cesta byla cestou za námi a pro nás.
+ modlitba Páně
Poslání Ef 4,32
buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Požehnání Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi.
Píseň 322