Od Klimenta na doma

O postu 21.2. (audio)

Ester 14.2. (audio)

Saul a David s kytarou   7.2. (audio)

Kde je Bůh ?  31.1.  (audio)

sborová on-line setkání jsou na adrese: https://meet.jit.si/ccekliment

Bohoslužby (25 účastníků)

rezervace e-mailem, telefonicky nebo osobně

28.2.  2. postní  (káže Vít Jakoubek)

          9.30 (10 volných míst)

        18.00 (17 volných míst) 

7.3.  3. postní  9.30  a  18.00                                           

Nahrávky od Klimenta

Varhany a saxofon Jiřina Dvořáková Marešová a David Fárek 15.1.2021

Největší vánoční překvapení audioknihu namluvili děti a mládež

Posila ve stísněných časech - video o písních a životě Paula Gerhardta

Jste zde

Kde je Bůh ? - kázání z 31.1.2021

Čtení: Zj 3,14-21
Text: Lk 17,20-21
Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: "Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli pozorovat; ani se nedá říci: 'Hle, je tu' nebo 'je tam'! Vždyť království Boží je mezi vámi!"
_____________________________________________________________
Sestry a bratři,
Kde je Bůh ? Tahle otázka někoho provází celý život. Někoho jen část života.
Zcela bezelstně a otevřeně s touto otázkou přicházejí děti: A kde Bůh ? Jinak formulovanou ji kladou dospělí "Kdy je vlastně možné vnímat boží působení ? Kde konečně potkám Boha ? ", a ještě jinak se ptají ti, co jsou na sklonku života "Kdy už Bůh nebude skrytý? Kde je vlastně?"
Výkladů té výrazné Ježíšovy věty "Království boží je mezi vámi" je víc. Nabídnu nám čtyři cesty. Na semaforech kolem těch čtyř cest svítí zelená, ale žlutá k tomu bliká. Myslím jsem to viděl na semaforu někde v zahranicí: svítí zelená, ale k tomu bliká žlutá - můžete pokračovat v jízdě, ale pozor. Může tam být určité nebezpečí. Ale je to sjízdné, každý z těch čtyř výkladů nese velký kus pravdy.
Cesta první. Velmi rozšířený výklad říká: že Ježíš mluví o budoucím Božím příchodu. Kde že je Bůh? Teď je Bůh skrytý, ale jednou se zjeví. Teď ještě tápeme v temnotě, ale jednou to prožijeme - v životě i v umírání prožijeme jasně a zřetelně: On je teď zde. Jsou místa v bibli, která tímto směrem ukazují. Protože ztotožnit boží působení s něčím viditelným, lidsky dosažitelným, evidovatelným. S něčím, co souvisí s naší pomíjovostí, může být nebezpečné. Boha je třeba vyhlížet - to je cesta. Není možné se smířit s tím co je dožitelné, je třeba vědět, že to boží je před námi. To je mimochodem velká naděje pro všechny odstrčené a trpící. (spirituály jsou plné této naděje, a asi každý z nás se někdy této naděje na konečné rozuzlení boží, spravedlivé, někdy přidržel)
Ovšem - to blikající oranžové světlo - Ježíš tady neříká: Boží království jednou bude mezi vámi, ale říká: království boží je mezi vámi. Ježíš odmítá soustředění jen na jednou, potom, po životě, v onen den. Ježíš upozorňuje, že Boží moc už tu je - tak skrytá jako zrno v půdě. Moudrost rozesetá ve světě. A jednou z něj bude klas nebo strom. A lecos z toho se už děje…
Podle druhého výkladu Ježíš myslel, že boží království už teď začíná ve vašich srdcích. Boží království je uvnitř ve vás. A to jsme u druhé velké odpovědi na otázku: Kde je Bůh? Hledáme Boha venku - ve světě, ve vesmíru, v dějinách. Ale možná, že on je v nás. V našem nitru. Není to opravdu tak, že někdy cítíme hluboko v nás boží působení? Bylo a je i dnes mnoho lidí, kteří zkouší jít touto cestou - cestou dovnitř - a hledají Boha s pomocí meditace a rozjímání. Vlastně už velmi brzy existovali křesťané, kteří se dali touto cestou. Koneckonců větu: "Království boží je uvnitř vás" najdeme už v Tomášově evangelium ze druhého století. Tedy poznat, že je člověk ve svém nejhlubším jádru spojen, spřízněn s Bohem - to se zdálo těmto křesťanům jako cesta k Bohu. Tak jako sněžné pluhy odhrnou přebytečný sníh, tak se na této cestě odhrnou zbytečnosti, překážky atd. A v určité oprostěnosti a soustředěném ptaní po tom, co je opravdu podstatné, v hlubině se člověk setkává s tím božím. Doufám, že jste to tak někdy směli prožít.
Také na této cestě bliká oranžové světllo. (ostatně církev Tomášovo evangelium do bible nezařadila.) Protože rozpoznala, že cestu do nitra může jít každý sám. Ovšem cesta do nitra může být cestou k Bohu jen tehdy, když vede také k ostatním lidem a spojuje nás. Kdyby nebyla ta cesta do nitra i cestou k druhým, nebo kdyby se na té cestě do sebe neukázalo, že mám jít ven ze sebe, že to je cesta k druhým, tak by šlo cestu k jinému bohu, než k bohu z bible. Ježíš neříká: Království boží je uprostřed tvého srdce, ale mluví o vícero lidech. Království boží je mezi vámi. Ježíš myslí na společenství.
Tím se dostáváme ke třetí cestě: Možná že Ježíš tvrdil: Království boží působí ve vašem společenství. Vlastně by tu Ježíš říkal téměř shodnou věc, jako když říká: Kde se dva nebo tři sejdou v mém jménu, já jsem uprostřed nich. (Mt 18,20) Tedy: Království Boží nezačíná teprve někdy v budoucnosti, ani jen v srdci jednotlivého člověka, ale začíná ve vztazích, ve společenství, ve sboru. (hlavní postavou bible není věřící člověk, ale boží lid). Království boží mezi těmi, kteří chtějí Ježíše následovat a jejiž životy a srdce se díky němu proměňují. A doufám, že zážitek této cesty, prožitku božího království ve společenství máte.
Taky tady vyskočí otazníky. Není to trochu problematický začátek Božího království ? Že by začalo mezi učedníky, těmi, co tak často nechápali a kteří nechali Ježíše ve štychu a opustili ho, když šlo do tuhýho ? A v dalších letech a staletích, nenechali další Ježíšovi učedníci takříkajíc svého mistra opět a opět ve štychu? A nebyla církev v některých obdobích vnímaná jako království zlého - než jako království boží? A nebo osobní pochybnost, i moje, pokud království boží začíná mezi tak problematickými lidmi, jako jsme my. Pozor na doufání k lidské (církevní) společenství, které se tváří, že boží přítomnost zaručuje.
To nás přivádí ke čtvrté cestě : Možná, že Ježíš myslel sám sebe. V něm je království boží zde - přítomné. On uprostřed svých učedníků jako ztělesnění a měřítko Boží blízkosti a přítomnosti. Bůh je svobodný a může nás potkat všude: ve světě, v našem nitru, v samotě i ve společenství, v přírodě i v dějinných událostech. Není místa, kde by nemohl být. Ovšem že ujištění, že to bude Bůh - to s čím se potkáváme - máme jen když to souzní, koresponduje s příběhem Ježíše. Všechny zkušenosti a zážitky, ve kterých cítíme Boží přítomnost, bychom měli poměřovat Ježíšovými slovy a životem. A co neladí bychom měli kriticky zkoumat a možná dojdeme i k tomu, že bychom to za setkání s boží přítomností považovat neměli.
Čtyři cesty od otázky "Kde je Bůh ?". Svítí na nich zelená, a oranžová k tomu bliká. Žádná není absolutní, jediná správná. Že jsou různé, to nemusí být znejišťující, ale naopak obohacující. A tako vám mapy na internetu nabízejí více variant cest, i my zkusme různé. Kdo prožívá Boží království ve společenství, ať zkusí cestu do nitra. A naopak. Kdo je fixovaný na Ježíše, ať zkusí Starý zákon a k Ježíši to vztahuje, a najde to ježíšovské i tam. Kdo jen vyhlíží Boží království na konci, ať se zkusí rozhlednout po přírodě, po tvářích svých bližních.
A pak ještě jiná cesta. Alternativní. Vychází z toho, že onu klíčovou větu dnešního textu: Království boží je mezi vámi, říká Ježíš farizeům. Ano slyšeli jsme dobře. Mělo se dlouho za to, že to musí být omyl. Že evangelista myslel učedníky a jen se nešikovně vyjádřil - přece uprostřed Kristových učedníků je království boží. Ale v bibli se píše naprosto zřetelně "Když se ho farizeové otázali." Tedy řekl to těm, kteří po zničení Jeruzaléma roku 70 dali tvář židovství, vlastně až dodnes. To nijak neruší ty čtyři cesty, tahle cesta běží vedle nich. Však to byli právě židé, kdo vždy intenzivně toužil po budoucí, přicházející boží vládě. Kdo vyhlížel boží budoucnost, Mesiáše. Naděje, to je drželo a drží při životě.
A zrovna židé vnímají Boží vládu uprostřed společenství. V tom, jak je boží lid zorganizován, v těch přikázáních a právu. Ale v sounáležisti židů po celém světě a v soudržnosti rodiny. Oni odjakživat tvoří jiné, nové společenství, kde se pomáhá slabým, a platí spravedlnost milosrdenství.
A s židy souvisí i ta Ježíšova cesta - potkáte na ní zvláštní informační cedulku INRI. Ježíš Nazaretský, král židovský. Také Ježíš patří do židovského lidu a jeho učedníci byli židé.
Co to znamená pro nás? Docela prostou věc. Že se od Židů můžeme nechat poučit - také pokud jde o otázku: Kde je Bůh.
"Vypráví se, že když byl Rabi Jizchak Meir malý chlapec, přivedla ho jednou jeho matka ke slavnému mudrcovi. A někdo se ho zeptal: Jizchaku Meire, dám ti zlatku, když mi řekneš, kde bydlí Bůh. A on odpověděl: A já ti dám dvě zlatky, když mi řekneš, kde Bůh nebydlí." Anebo: "Slavný rabi jednou překvapil jakési učené muže, kteří u něj byli na návštěvě, touto otázkou: Kde bydlí Bůh? A oni se mu vysmáli: Co to povídáte? Copak není celá země plná jeho slávy. On ale odpověděl na svou otázku: Bůh bydlí tam, kam ho vpustí."
V souzvuku s tím příběhem říká Ježíš v Listu do Laodikeje: Hled stojím přede dveřmi a tluču. A Sváťa Krásek zpívá, někdo ti ťuká na dveře. Bůh je všude, ale jeho působení můžeme prožít, jen když ho vpustíme - do našich dějin, do našeho společenství, do našich vztahů, do našeho srdce. A pak se změní i původní otázka. Přestaneme se ptát: Kde je Bůh? Kde ho můžeme zažít? Kde se s ním potkáme? Ale poznáme, že je to naopak, že jsme my tázáni: Kde jsi? Člověče, Adame, Evo ? Jak zveš Boha do svého života? Kde dáváš tomu božímu prostor?
A když to boží vpustíme, pak i náš malý, pomíjející, problematický život dostává nekonečnou cenu. Pak uprostřed dnů dobrých i zlých, světlých i tmavých, v životě i smrti zakoušíme Boží pokoj, převyšující každé pomyšlení. Tento boží pokoj ať střeží naše vztahy, naše srdce i mysl v Kristu Ježíši. Amen

podle biblické práce Gerda Theissena

Tags: 

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer