Od Klimenta na doma

17.3.   Křesťané - hliněné nádoby s pokladem

10.3.    (Pavel Dvořáček)  video

  3.3.    (Gabriela Ďurašková)  video

 

 

 

 

přenos bohoslužeb na Youtube

Nedělní bohoslužby

29.3.    Velký pátek

             9:30 Eva Halamová (Večeře Páně)

            18:00 Bronislav Matulík (Večeře Páně)

31.3.    Vzkříšení

            9:30 Roman Mazur (Večeře Páně)

  7.4.    9:30 Vít Jakoubek

Nikodém

Kázání z neděle 8.4.2018 Quasimodogeniti
Čtení: Gn 12,1-6
Text: Jan 3,1-16
_______________________________
Člen synedria, vysoce postavený muž, farizeus Nikodém přichází za Ježíšem. Je to, milí přátelé, zvláštní, nečekané a svým způsobem kuriózní. Co takový papaláš, papaláš z duchovní branže - co u Ježíše hledá?
O Ježíšovi je přece známo, že se často stýká s lidmi pochybné pověsti, s pohany a nemocnými, s lidmi, co nebyli "košer", s lidmi kolem kterých radívá chodit raději velkým obloukem......
Obvykle máme spíš za to, že pro lidi jako Nikodém Ježíš atraktivní nebyl. Jenže, když se podíváme pozorně, tak těch "solidních" co ho hledali, co s ním sympatizovali, a které nějak fascinoval, bylo víc (bohatý mladík, Josef z Arimatie...)
Nikodém přichází v noci, raději neriskuje svou pověst, svou pozici, své jméno.... Anebo snad je to právě noc se svou atmosférou, hloubkou,kdy je člověk sám se sebou, kdy to Nikodémovi nedá spát, a přemýšlí a myšlenky se toulají hlouběji než odpoledne.... je to tak, že mnohé noční myšlenky těžko snesou denní světlo, i mnohá kázání napsaná v noci, zní v nedělním dopoledni jinak - někdy trochu jalově..... snad právě ve tmě v noci si i církevní hodnostáři jako Nikodém připustí otázky, a do jeho duše se dostane nepokoj, nejistota, nespokojenost, něco se v něm děje, a tak vyráží za Ježíšem.....
"Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním", říká Nikodém.
Za koho tu mluví? "Mistře, víme....." Za koho se tu schovává? Kdo jsou ti, co říkají "my víme" ? Kdyby to bylo za minulého režimu, asi by žádný soudný člověk při takové noční návštěvě nepochyboval, co Nikodém myslí oním "my víme", a v čích službách Nikodém je. (A jeho jméno Niko-démos - které v překladu znamená "vítězství lidu" - by tu domněnku ještě posílilo...) Myslí Nikodém nějaké grémium..... židovskou radu? Neřekl bych. Myslím spíš, milí přátelé, že se Nikodém schovává. Tak jako se schovává v noci, schovává se tady za neurčitý plurál, jakousi beztvarou církevní veřejnost. Nemá odvahu mluvit za sebe, chce vést hovor na obecné rovině - "my víme", "říká se.....", "Je ten názor", "lidé si přejí", "veřejné mínění si žádá", "národ cítí že..." apod.
Nikodém taky začíná opatrně, když nejdřív Ježíšovi trochu pochlebuje.......
Zdá se mi ovšem důležitý nejprve fakt, že se s ním Ježíš baví, že Nikodéma k rozhovoru přijímá - i v noci i s tou nejistotou, do které se Nikodém zahaluje......
Ale odpovídá mu jiným směrem, že kterým Nikodém začal. "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Slyším v tom: Nikodéme - neukrývej se, nebuď divákem, přestaň hodnotit. Přestaňte vy, za koho mluvíš, koukat a probírat jaký je který hráč, ale jděte do hry, na hřiště. Přestaňte si povídat o tom, jaká je která herečka a jděte do na jeviště (na jeviště života). Nemluv o tom sem a tam, ale je třeba zásadní změny. Nejde o znamení, která já činím, jde o tebe. Změň to od základu, z gruntu, jako když se narodí člověk.....
Nikodém je zaskočený - odpovídá - no skoro právě jako to dítě, jako ten, kdo vůbec nepochopil. Anebo právě jako ten, kdo pochopil moc dobře, ale lekl se, bojí se, co všechno by to mohlo znamenat... (že by se stal učedníkem, a možná ztratil své postavení, že by si musel přiznat, že to dosavadní v jeho životě bylo vedle,... to je přece tak těžké sestry a bratři, taková změna) to je skoro jednodušší, nebo to je skoro přirozená reakce se tomu bránit - a dělat hloupého.... a pak se tomu třeba zasmát a zahrát věc do autu.
- "Jak se,jako, může člověk narodit, když už je starý?“
- "Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího."
- "Jak se to může stát?"
- „jak to, že to nevíš?“
Jeden o voze, druhý o koze. Trochu mi to připomíná rozhovory o víře s lidmi, kteří sebe sami považují za nevěřící. Protože je těžké vysvětlit svou víru, předat ji, svědčit, když to druzí nechtějí zkusit. Trochu se bojí, aby je někdo nenachytal, aby si nezadali. Mohli by si zkazit pověst. Mohli by se ztrapnit, kompromitovat. Tehdy se Ježíš nevešel do jejich kolonek zvyků a pravověří, dnes zájem o Ježíše zavání naivitou, fundamentalismem, staromódností…
A tak přicházejí dnešní "Nikodémové" také skryti třeba v davu kolem svatby nebo pohřbu. A začínají pochvalou. Pěkný jste to měl pane faráři. To já když slyšel kdysi, kdesi, to byla hrůza. Dneska se nám to moc líbilo. Hodnotí shlédnuté divadlo jednoho herce Nikodém hodnotitel - divák. Na Boží království se divácky kouká tak trochu jako na předmět – třeba jako na dům. Dosud ho viděl a zkoumal okem znalce zvenku a teď by mu možná Ježíš mohl ukázat, jak to vypadá uvnitř domu božího království. Ale Ježíš říká: No né, já nechystám prohlídku, pojď sem normálně bydlet, která postel bude tvoje ?
Mnozí naši současníci chtějí poznat, jaký je Bůh, prozkoumat ho (filosoficky). Představují si, že pochopí kdo to je, zhodnotí jeho angažmá a pak buď uvěří v jeho existenci nebo ne.
Nikodéme – víš co je to Bůh? Nějaká bytost? Nebo snad nějaká energie? Síla? Princip, nebo nějaký zákon? Přemýšlíš, jestli je Bůh v těch znameních, která jsem učinil? Tak takhle Ne a ne a ne. Úplně jinak. Bůh - to je najít sebe sama. Svůj život. Bůh to je změnit se. Nikodéme, musíš to vzít za jiný konec, musíš se znovu narodit. Shůry se narodit.
Odborník na PC by se zeptal: To jako restart ? Ale Ježíš kroutí hlavou. Nebo snad restart v novém operačním systému? To jsi na dobré stopě, přikyvuje Ježíš. Ale ještě dál - to není restart v novém operačním systému, to je, že se stáváš součástí systému. Pokud chceš najít v životě Boha, to na čem záleží, pokud se chceš dobrat skutečné pravdy - pak zapomeň na to, že můžeš stát opodál a zkoumat. Víra není to, že uznáš Boží existenci. Víra je převrátit svou existenci naruby, vydat jí z ruky. Víra je opustit svou existenci jako bys zemřel. Jako když tě Jan Křtitel uchopí svou drsnou rukou a potopí tě pod hladinu Jordánu a ty vypustíš v té vodě svou duši. Ztratíš tam svůj dech. A vynoří se jiný člověk.
Bůh to není nějaké dění, to je hloubka dění samotného. Nikodéme, přestaň považovat Boha a víru za součást života a staň se součástí Boha a jeho království. S Bohem jde o vztah. A ve vztahu, když to nerisknu a druhému se cele nevydám, když s ním jsem jen na zkoušku – a stále hodnotím, pak nikdy nepoznám, co je skutečný vztah.
"Nenarodí-li se kdo znovu....."
Tušíme, že Ježíš měl na mysli duchovní obnovu. jenže my už jsme dospělí lidé. Máme let víc či méně, ale máme své zkušenosti, své životy, své šablony. Může to být jinak? Abraham začal nově v 75 letech - opustil staré. Vydal se do neznáma. Bůh pro něj totiž přestal být tématem debaty, ale stal se partnerem na cestě.
Nikodém se ptá tedy přímo: Jak je to možné? Jak to konkrétně vypadá?
Nikodém, ty pořád zůstáváš u starého myšlení, a chceš se dozvědět metodu, chceš vědět postup, algoritmus, abys to mohl zvládnout, naučit se,..... Jenže narodit se božímu království - to nepochází z lidského výkonu. Při vlastním narození, tam je člověk totálně pasivní. Tam nelze být aktivní. Chvíle porodu, narození - to je chvíle totální pasivity a totální odkázanosti na pomoc (těch okolo), vydanost na milost okolostojících, vydanost jejich lásce.........
A nově se narodit z Ducha svatého - je totéž. Přijmout před Bohem svou totální pasivitu ve věci spásy. A absolutní spoleh na Boží pomoc - a ne své síly - vydání se milosti boží, vydanost jeho lásce, vstup do vztahu s Ním.
Pane, my bychom chtěli mít vše ve svých rukou, a je to tak těžké vydat se tvojí milosti. Prosíme, dej nám odvahu odhodit své zásluhy, své hodnosti, své znalosti, své strachy a předsudky, dej nám odvahu nechat se proměnit......ve vztahu k Tobě. Amen

Tags:
Příloha

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer