Jste zde

Něco dělat i uprostřed strachů

upgrade staršího kázání pro Kliment 1.9.2019
Čtení: Am 2,6-8; 8,4-7
Mk 4,30-32
Text: Jer 29,1-7
Písně: 440,686,176,683,406,510
____________________________________________________________

Sestry a bratři,
několikrát v poslední době jsem dostal zpětnou vazbu v tom smyslu, že my křesťané při našem slavení, mluvení, kázání a setkávání nebereme na vědomí složitou situaci, ve které se právě nachází svět a naše společnost, situaci, ve které roste strach. Strach posilují zprávy o tom, jaké brutální metody mají různé skupiny teroristů. Strach posilují obrázky uprchlíků směřujících do Evropy. Někteří mají také strach z toho, jak to půjde dál se světem, když sledují styl vyjadřování a rozhodování amerického prezidenta, který přece má jaderný kufřík. Některé přímo děsí nedemokratické poměry v Rusku a ruské zasahování do dění v jiných státech. A jiní mají prostě strach z Číny. Atd.
Mysleli jsme si, že u nás je to podstatné vyřešeno s pádem komunismu - ale ukazuje se, že kdovíjakou jistotu mít nemůžeme, třeba Británie z evropské spolupráce couvá. A podobné obavy bychom mohli přinést i z domácí scény. Zdá se mi, sestry a bratři, že dřív bylo víceméně jasné, kde je dobro a kde zlo, ale bylo těžké sebrat sílu a odvahu postavit se na stranu dobra. Dnes je svět se všemi politickými a ekonomickými spletitostmi natolik nepřehledný, že často člověk, i kdyby chtěl, tak úplně přesně neví, co je dobře, koho podpořit, a koho svou podporou v rámci celosvětových mocenských a finančních toků vlastně v posledu podpoří.
A to vede u mnohých lidí ke zklamání a celkové sklíčenosti. Protože není spoleh na to, co se zdálo být spolehlivé. Dřív se budoucnost dala alespoň do určité míry předvídat, ale teď ? Pravidla hry berou za své – svět je nějak chaotický, nesourodý, složitý, věci jsou nelogické. A odtud není daleko k pocitu, že nic nemá cenu. Že je to bezvýchodné a nad mé síly. A tahleta celková nejistota pak člověka brzdí, zakrývá obzor, je pro mnohé takovou oponou, temnou záclonou, která ovlivňuje pohled na celý život.
Jak v takové situaci žít ? V roce 2019 tady ? Jak nad tím přemýšlet podle bible, na půdě křesťanské víry ? Jak získat nějaké vodítko, ukazatel, něco co by pomohlo? Poradili mi tři rádcové - tak vám jejich pohled nabídnu.
Znalec Starého zákona začal: Podívej, podobnou situaci rozpadu základních životních jistot zažili Židé po roce 587 př.Kr., kdy jejich zemi dobyl babylonský král, zbořil hlavní město, jejich milovaný Jeruzalém, zbořil i jejich nejsvatější místo - chrám a lidi odvedl do zajetí. Muži, ženy i děti jsou v cizině. Velkou politiku nemůžou nijak ovlivnit a životní nastavení je úplně negativní, černé... (je o tom v bibli celá kniha - Pláč Jeremjášův) A do této zoufalé situace píše prorok Jeremjáš: „Stavějte domy, vysazujte zahrady, usilujte o pokoj toho města.“ I tady v cizině můžete být a můžete i žít víru. Paradoxně píše: „usilujte o pokoj země vašich nepřátel. Její pokoj je i vaším pokojem.“ A jejich zdar je i vaším zdarem. A modlete se za tu zemi. I tady uprostřed situace, kterou nemůžete ovlivnit, je možné dělat něco smysluplného, dosažitelného. V rámci vaší komunity – slavit svátky, sepisovat vyprávění Písma, v rámci vašeho města stavět domy, vysazovat zahrady, být zadobře se sousedy, být aktivními občany.
A ještě jednu věc nám vzkazuje znalec Starého zákona: všimněte si králů a proroků. Kritika těch špatných králů šla vždycky trojím směrem: 1) vadná očekávání v zahraniční politice (že by snad mohla vzít vrch říše na Východě, a tak se k ní přimkneme, anebo že by snad vzala vrch říše na Západě, tak se vrhneme na druhou stranu) A důvěra v šikovné vyjednávání víc než v Pána Boha. Druhá věc – kritika, že se král nestará o sociální otázky a šlechtici a podnikatelé s vedením státu spřažení si výhodně žijí ze toho, jak je nastaven systém půjček, vlastnictví půdy (to si přečtěte z proroka Amose). A třetí směr kritiky je – špatné náboženství: formální, zkorumpované, svévolné. Tedy to, jak se vyvíjí dění celkové, politické i to mezinárodní jde v pohledu proroků ruku v ruce s angažovaností sociální a s upřímností v náboženství.
Rádce druhý znalec Nového zákona. Ptáš se na nějaké vodítko, ukazatel, něco co by pomohlo? Nemůžu než ukázat na Ježíše. Ne, že by nevěděl v jaké žije době a říši, ale vnitro či zahraničně politické otázky nebyly jeho hlavním tématem, i když svými výroky či činy nastavoval zrcadlo i politikům (např. vjezd do Jeruzaléma je takovým ironickým výsměchem jejich parádám) Ježíš začíná program proměny světa od jednotlivého člověka a od jeho srdce. A jeho zaměření bylo na člověka, nejbližší vztahy, zaměření na bližního/blízkého, toho, kdo je po ruce a potřebuje pomoci. Tedy celková špatná politická situace, fakt okupace Římany to nebylo důvodem neřešit nic jiného. A v podobenství o posledním soudu se právě všední činy pro potřebné ukazují jako klíčové. Je tam vykreslena scéna, tak jak byl v představách současníků poslední soud očekáván (a dnes to je asi podobné): obrovská planina na ní národy dychtící slyšet při rozuzlení, jestli byli lepší Římané nebo Babyloňané, jestli se líp chovali Češi nebo Němci, a jestli měli pravdu evangelíci nebo katolíci. A ono se ukáže, že nešlo o ty celkové věci, ale o ty blízké - byl jsem hladový a dali jste mi jíst, anebo jste mi nedali jíst.
Ježíš také vypráví o božím království v podobenstvích růstu. I když začátky jsou malé - hořčičné zrno nebo trochu kvasu – tak s časem to může získat prostor, výšku, prokvasí to, ovlivní to širší území, víc lidí – až se všechno prokvasí, až to přinese úrodu, mnohanásobnou, z hořčice bude strom a ptáci budou mít v jeho větvích útočiště. A ještě – když jde o Ježíše – tak refrénem jeho působení je, že zbavuje strachu. "Neboj se" zazní mnohokrát. Proč jste tak ustrašení ? Říká učedníkům.
Třetí rádce -znalec církevních dějin mi psal. Z obrovského množství příkladů připomeň v tom kázání dva. Určitě Jednotu bratrskou. Uprostřed dob velmi velmi složitých, plných ohrožení, byla skupina lidí, co jim šlo o ryzí život ve víře. A tak na malém prostoru dělali, co se dalo, aby byla církev krásná a jejich víra a život byly podle evangelia – bylo to v době plné strachu a útlaků. A co z té malé skupiny pár lidí v Kunvaldu se vyvinulo ? Široké hnutí, přidali se i šlechticové, kteří ovlivnili širší okolí a v osobě J.A. Komenského se pak přidala perspektiva celoevropská – i se zodpovědností za výchovu a vzdělání.
Kdybychom šli do moderních dějin, tak svědectví z ghett, koncentračních a zajateckých táborů ukazují, že i tam ve víře a s nadějí, v touze po smyslu dokázali lidé dělat i na malém prostoru mnohé dobré věci. I když žili pod Damoklovým mečem, za záclonou šílené války, kde život není ani trochu jistý, tak přece zkoušeli a dokázali žít lásku, vytvářet umělecká díla, pomáhat druhým a být ve vztahu s Bohem, číst Písmo.

Kam, milí přátelé, rady tří rádců - ze SZ, z NZ a z CD ukazují ?
Že i když nejsou vyřešeny otázky zásadního směřování světa, tak má smysl dělat dobré věci – mezi lidmi a žít víru. Že i když se nám zdá, že je opravdu důvod mít strach, tak nás to nemá, nesmí zabrzdit, paralyzovat, nesmíme strnout a leknout se toho strachu. Protože věříme. Protože věříme, že to, co se děje při hledání božího království, v malém měřítku, vůči blízkým, bližním, uprostřed třeba malé komunity – má smysl a může se i rozšířit a může i to dění ve světě ovlivnit.
Teď použiju řečnický obrat apoštola Pavla:
Znamená to, že se nemáme zajímat o svět, o politiku, o společnost a žít svatý život jen ve své komunitě ? Naprosto ne !
Ano, prosím milí přátelé, aby to nebylo nesprávně pochopeno.
My se máme zajímat, máme se za vládce světa modlit, máme je napomínat, aby vládli odpovědně a spravedlivě, máme se modlit za ty, co trpí v důsledku rozhašeného světa. Máme chodit k volbám a ve společnosti se angažovat.
Ale to, že vše není vyřešeno, a že situace vypadá špatně i nahání strach, to nesmí znamenat, že řekneme, že nemá cenu se o nic snažit. Nesmí to znamenat, že se strach stane určujícím faktorem, každodenním průvodičem, který nás bude brzdit od hledání božího království, od vnímavosti pro bližní. Naopak s nadějí, že to malinké dobré, božokrálovstvové může se rozšířít (jak ten kvas) rozrůst jak to semínko. Třeba se stát dobrovolníkem, aby se dobrá vůle rozšířila mezi další lidi a postupně i mezi státy.
Sestry a bratři, celosvětové otázky Evropy, světového terorismu, globální ekologie, přelidnění planety ... asi my sami nevyřešíme. Je to v mnohém nesrozumitelné – ale my dokážeme působit v oblasti nám srozumitelné
Nemůžeme bojovat tam, kde nevidíme smysl, - ale tam, kde je to smysluplné, to možné je.
Nemůžeme si naplánovat nezvládnutelné úkoly, nad naše možnosti, ale – leccos se zvládnout dá, když přiměřeně vyhodnotíme své možnosti a požadavky situace.
I uprostřed nesrozumitelného, nesmyslného a nezvládnutelného, můžeme dělat něco srozumitelného, smysluplného, zvládnutelného.
A tak slyším z bible i od našich předků i do naší doby tlumočené povzbuzení:
možná máte při pohledu na zprávy ze světa pocit strachu a že to dopadne zle
možná máte při pohledu na zprávy z domova pocit strachu a že se to řítí
špatným směrem
možná máte při pohledu na stav přírodu, hory odpadků, drancování přírody
kvůli surovinám, a tající ledovce pocit, že to dopadne hrůzně.
Možná se klepete z toho babylona informací a elektronizace všeho.
Možná vás děsí doba postfaktická, kdy vám na tvrzení „tráva je přeci zelená“ odpovědí, to je otázka názoru, my ji máme za modrou.
Možná máte při pohledu na stav křesťanstva v Evropě pocit, že ho žádná budoucnost nečeká – kde jsou zástupy konfirmandů, kde jsou pravidelní čtenáři bible – písmáci, kde jsou modlitebníci atd.
Možná máte nějakou clonu v osobním životě - ztrátu blízkého člověka, rozchod, nemoc - clonu která vám říká, že nic nemá cenu, když to hlavní je v čudu.
Tak tedy i v takové situaci má cenu hledat boží království a jeho spravedlnosti. Usilovat o aspoň kousek prostoru pro něj, aspoň místečko, kde klíčí – i něco malého, pro bližního, uvnitř malé skupiny lidí, obyčejného žít, udělat pomoci – třeba být i dobrovolníkem – modlit se a číst bibli, a aby se z toho něco dobrého událo.
A to ostatní můžeme odevzdat Pánu bohu do modlitby stejně jako všechny svoje strachy o svět, společnost, sebe, své blízké a budoucnost vůbec. Amen

Tags: 

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer